Nancy
Takže jak to všechno začalo???Trvalo to dlouhých osm let...osm let...to je doba co?Poslední rok nám umřel miláček rodiny zakrslý králíček Šmoulinka:-(Celá rodina z toho byla moc smutná,ale nejvíc já!Začala jsem sama pátrat po internetu po inzerátech,dávala jsem si inzeráty a každý den mi na mail chodilo spoustu mailů ohlědně štěňat.Rodiče o tom vůbec nevěděli a ani nic netušili...akorát jsem si drobet říkala,co budu dělat když mi to fakt zatrhnou?...No nedá se nic dělat,a tak jsem hledala furt dál a dál...O rase už bylo rozhodnuto dlouho...chtěla jsem sice velkého psa,ale rodiče v žádným případě,když už tak malej a tro ještě neříkali,moc nadšeně...Takže jsem si řekla,že jedině Kavalíra a nebo jsem ještě chtěla Westíka,ale kvalír nakonec vyhrál,na celé čáře:)Brouzdila jsem pořád po internetu,než jsem narazila sjvělý mail...naši mi nechtěli dovolit kavalíra s PP,že stojí moc peněz,ale já od holek z fóra věděla...že je lepší,když si ho koupim s PP,že budu mít větší jistotu,že z něho nevyroste nic jiného...Jenže všude jsem se setkávala s inzeráty kavalír s PP - 10.000 atd...no at´se vrátíme k tomu mailu...byla to CHS z Usedlosti Újezdec a nabízela štěňátka s PP za 10.000 a fenku s pejskem za 5.000 Kč...To jsem si říkala,že to je moje jediná příležitost...tak jsem se odhodlala a když nebyl nikdo doma,zavolala jsem tam...domluvila jsem se s paní Diblíkovou,že ji ještě zavolám ještě ten večer...jenže v tom byl háček...musela jsem všechno oznámit rodičům:-/Celý den jsem si připravovala řeč,jak jim to hezky řeknu....přišli domu a jediný co jsem byla schopná jim říct bylo..."máme už zamluvenou fenku z CHS" naši na mně vyvalili oči a já myslela,že na ně začnou ječet,že jsem se zbláznila...ale předčili mé očekávání...sedli si a začali se ně vyptávat na různé informace,všechno jsem jim řekla a ukázala "naši" fenku na internetu.Ihned se jim líbila a ještě ten večer jsme pani Diblíkový volali,že bysme se přijeli podívat.A tak jsme jeli...přijeli jsme tam,já byla hrozně vyklepaná,ale vůbec nevim z čeho...a začali nás vítat plno pejsků...hlavně kavallírů,těch tam bylo požehnaně...potom jsme šli do kuchyně,kde jse uviděla ty krásný prcky,jak si hráli v ohrádce...Pani Diblíková nám hned začala všechno vyprávět a vysvětlovat...a pak jsem si mohla "naši "fenku pochopvat...byl to pěkný neřád hned kousala prsty:-)Ještě jsme se rozhodovali mezi pejskem,ale já chtěla fenku,hned od začátku!!!Pak už jsme měli fenku zamluvenou a měli jsme si vybrat jméno,ketré bysme chtěli aby měla v PP buď Gaya Liz a nebo Gracia Liz...vybrali jsme si Gaya,ale já věděla,že ji budem určitě říkat jinak,ale zatim to byla naše Gájinka:)Jela jsem zpátky domu s takovým zvláštním pocitem,že budu mít psa...ale pořád mi to nedocházelo...asi za necelý měsíc,jsme si tam měli jet...bylo to 11.června!!!Toho dne jsem se vůbec nemohla dočkat...ale jakmile přišel,byla jsem natěšená jak něco...všechno už jsme měli přichystané!A tak jsme jeli...opět nás přivítala smečka kavalírů,ale v tu chvíli,mně nezajímal nikdo jinej než Nancynka,už jsme vybrali jméno,ketré bylo 100%!Hned jsem si začala hrát se štěnátkama a náš tyran,ten furt ňafal...a furt si chtěla hrát...byla ze všechn nejčilejší a nejmenší,ale byla to velká bojovnice...Když už jsme měli všechno vysvětlené a byli jsme dostaečněni informováni...mohli jsme jet,ale vůbec se mi odsatˇnechtělo...bylo tam moc fajn!Dostali jsme pytlík granulí na které byla Nancy zatím naučená a plyšovou hračku-krávu-Nancynky oblíbenou,kdyby se jí stýskalo po domově.A mohli jsme jet...rozloučili jsme se a vyrazili jsme směr České Budějovice.Nancy z toho byla celá vyjukaná...nevědal co se děje...v autě si párkrát kníkla,ale jinak koukala z okna!Jakmile jsme přijeli domu...Nancy začal všechno očmuchávat a nevěděla kam dřív skočit...byla kouzelná...hned si začala hrát s hračkama až potom usla v pelíšku...a v noci byla moc hodná ani nekníkla...možná jednou,ale to bylo všechno!byla jsem moc štastná,že už ji mám u sebe,to čekání bylo opravdu hrozné.Druhý den jsem ani nešla do ¨školy,abych mohla být s Nancynkou doma.
Tak tohle je Nancy úplně první fotka.Je tu taková ještě růžová a baculatá:D
Ven jsme moc jít nemohli,tak jsme si hráli doma,ale každou chvilku šla spát...ještě toho moc nevydržela ochrňa:-)Všude jsme měly loužičky,to byla hrůza,ale musela jsem s tím počítat...každý ráno překvápka v kuchyni...no bylo to těžké období:DAle brzy se to naučila a už chodila v noci na noviny a přes den čekala u dveří.
Tady na těch fotkách je jí teprve 2 měsíce a jsou to její první fotky...to byla ještě taková pidi malinká princezna.Rostla jako z vody..každý týden byla větší a větší...ve 4 měsících jsme zavítaly poprvé na cvičák...tam to bylo skvělé Nancy nevěděla ke komu dřív a zkusily jsme si také nějaké překážky z agility(tunel,kladinu).Všechno jí moc šlo...třeba u tunelu jsem ji měla dát Sabině podržet a jít na druhou stranu ji zavolat,ale ona se vysmekla a proběhla tunelem sama,to samý na kladinu se hrnula jak,kdyby jí znala od narození:)Říkala jsem,tak takhle by jí mohlo jít všechno...:-)Začaly jsme chodit na poslušnost a sem tam nějakou překážku...po poslušnosti už jsme chodily jenom na agility.A Nancy stýle rostla a rostla...začli jí rost i chlupy na břiše...jinak byla pořád bez chlupů...hlavně ten ocsek vypadal komicky.Dneska už je to mladá slečna dospělá...ale rozumě určitě pořád ne!
Krasny pribeh
(Tommy, 1. 2. 2008 21:21)