Beníček
BEN
Beník byl úplně první pejsek s kterým sem byla furt.Když ho přivezli byli mu 2 měsíce a mně 4 roky.Byl to nádherný statný německý ovčák černé bravy skoro po celám těle.Jeho štěňěcí časy si opravdu nepamatuju,nepamatuji si ani moc svoje,natož jeho.Však taky ve 4 letech...to by bylo na mě moc.Když jemu bylo 5 let,mně už bylo 9 a to už si pamatuji.V té době sem si ho začínala učit základní povely,jinak nic neuměl jen povel na místo.Díky všem různým knížkám jsme to zvládli a ještě v 5 letech jsme se naučili základní poslušnost.Byl moc šikovný,učenlivý a velký hlídač.Na mě nedal dopustit,jakmile někdo ze srandy mně začal třeba tahat a nosit,on začal vyvádět,štěkat a možná by i kouknul,ikdyž to byl člen z rodiny.Sním sem se nemusela bát ničeho.Jak já bych ho tak strašně moc chtěla zpátky:-(Včem byl problémoví bylo to,že se moc nesnesl s ostaníma psama a když přijel někdo cizí,tak vyváděl.V lese zdrhal za srnkama a proháněl vlaky a to se mu stalo bohužel i osudným.Pravidelně jsme chodili na procházky na kopec,kde honil myši a občas okolo projel vlak...vždycky se za nim rozběhl,ale nikdy ho nestihl,mohli jsme volat,jak jsme chtěli,ale nedal si říct.zase jednou jsme vyrazili na kopec,bylo nádhreně bylo 3.května roku 2001,jako vždycky jsme si sedli a pozorovali,jak Beník chytá myšky na poli.Po chvíly jel první vlak,Bena sem si zavolala a podržela za obojek...jakmile uviděl jedoucí vlak,začal sebou cukat,štěkat,tahat,prostě děla úplně všechno aby se k němu dostal,samozřejmě sem ho neudržela... :-( utíkal,utíkal a už se nevrátil...pískali jsme,volali,křičeli jeho jméno ale nic,Ben se nevrátil...ani za 5 minu,ani za 10,půl hodiny,hodinu už nikdy se nevrátil.Chtěla sem se rozběhnout ke kolejím,ale strejda mě zastavil,nemohla sem tam..do očí se mi hrnuly slzy a já tušila co se stalo...šel se podívat sám...mé tušení bylo správné...nevěděla sem co mám dělat,celá sem se klepala...stála sem a kopci a koukal na ty hnusný koleje...proklínala sem celej svět a hlavně sebe sem obviňovala,že kdybych měla víc síly,kdybych ho udržela,nemuselo by se to stát..dodnes si to dávám za vinu...kdyby se to nestalo,mohl tu snámi třeba ještě tedˇbýt...co bych za to dala,aby se mi vrátil moje největší láska,ochránce a hlavně kamarád,který mě nikdy nezradil.Miluju Tě Beníčku a NIKDY na Tebe nezapomenu!!!NIKDY!!!